Jak sbírali na letním MS 2011 biatlonisté bramborové medaile. A trenér Šikola trefil kance
Před prosincovým Světovým pohárem v biatlonu jsme pro vás připravili seriál, který mapuje cestu od myšlenky vybudovat v lyžařském království na Vysočině biatlonový areál světových parametrů až po nadcházející závod Světového poháru, který je na programu od 20. do 23. prosince. Elita nejlepších biatlonistů zamíří do Nového Města na Moravě popáté. Kromě mistrovství světa 2013 se na Vysočině uskutečnily dosud tři závody Světového poháru v lednu 2012, v únoru 2015 a v prosinci 2016.
6. kapitola
Pouze bramborové medaile za čtvrtá místa posbírali čeští reprezentanti koncem září 2011 na mistrovství světa v letním biatlonu na domácích tratích v Novém Městě. Šampionát byl generálkou před historicky prvním závodem Světového poháru ve Vysočina Aréně. Český tým se představil v bojích o tituly letních mistrů světa v nejsilnějším možném složení. I s tehdejšími hlavními oporami Michalem Šlesingrem, Jaroslavem Soukupem a Ondřejem Moravcem. Na medaili však nikdo nedosáhl.
Sbírku čtvrtých míst zahájila smíšená štafeta ve složení Veronika Vítková, Veronika Zvařičová, Jaroslav Soukup s Michal Šlesingr. České kvarteto ztratilo na vítězné Rusko téměř minutu a čtvrt. Ve sprintu žen zůstala Vítková rovněž těsně pod stupni vítězů čtvrtá. K bronzové medaili jí chybělo šestnáct sekund.
Ve sprintu obsadil Soukup páté místo. Titul mistra světa získal pětatřicetiletý Rus Dmitrij Jarošenko, který se vrátil do závodního pole po vypršení dvouletého trestu za doping. Přehlídku čtvrtých míst zakončili ve stíhacím závodě Šlesingr i Vítková, které se podařilo zkompletovat ojedinělou sbírku – tři starty, tři bramborové medaile.
Navzdory tomuto nezdaru měli čeští biatlonisté hlavní části sezony 2011/2012 velkou motivaci uspět na domácích tratích v premiéře Světového poháru. „Výkonnost ale na závod v polovině sezony v Novém Městě neladíme, naší prioritou je mistrovství světa v Ruhpoldingu,“ uvedl na tiskovce před sezonou koncem října 2011 šéftrenér Ondřej Rybář.
V té době už vrcholily v prostoru u hotelu SKI závěrečné práce při výstavbě nových tratí i první etapy budování areálu. Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek označil stavbu biatlonového centra za jednu z nejvýznamnějších budovatelských akcí v celém regionu. Kraj Vysočina investoval do biatlonového stadionu v průběhu dvou let 60 milionů korun, dalších 100 milionů bylo součástí Evropského projektu. Do dopravní infrastruktury na silnice zamířilo 15 milionů korun a pět milionů padlo na vybudování chodníků a okolí.
„Předpokládané náklady by měly být 306 milionů. Nebudou vyšší. I když má na nás mezinárodní biatlonová unie další požadavky. Ekonomicky bude akce čistá. Nezůstanou po nás žádné dluhy,“ řekl na tiskovce v Novém Městě v prosinci 2011 předseda organizačního výboru Jiří Hamza.
Výstavba dvou kilometrů nových tratí v minimální šířce sedm metrů začala v březnu 2010.
Součástí projektu byly i dva podjezdy pod silnicí mezi Novým Městem a Vlachovicemi. Jeden v délce 51,6 metru a druhý 56,2 metru. Kromě umělého zasněžování byly tratě osvětleny.
Před lednovým závodem Světového poháru trápilo pořadatele teplé počasí. Situaci zachránily tři chladné noci, v jejichž průběhu se mohla spustit sněžná děla. Přesto sněhu mnoho nebylo, proto organizátoři jednali o případném zkrácení tratí. Vzhledem k tomu, že se jednalo současně o generálku na mistrovství světa 2013 ovšem mezinárodní biatlonová federace tento požadavek striktně zamítla.
„Z mého pohledu byla situace se sněhem méně hektická než při některých ročnících Tour de Ski,“ tvrdil Hamza. Několik dnů před startem úvodního závodu začalo i drobně sněžit. Bohužel teploty se pohybovaly okolo nuly a běžecká stopa byla hodné měkká.
Pochvalu vysekl organizátorům po prvním tréninku hvězdný Nor Ole Einar Bjørndalen.
„Areál je nádherný, tratě jsou náročné a měkký sníh jejich obtížnost ještě zvyšuje,“ poznamenal legendární Nor, který se vrátil do Nového Města po třinácti letech. V roce 1999 ve Světovém poháru běžců obsadil osmnácté místo ve volné třicítce.
Tehdejší trenér českých biatlonistek Jindřich Šikola měl kromě přípravy svých svěřenkyň na závody i odlišné starosti. Při cestě do Nového Města mu vypověděla službu navigace. Zabloudil. K tomu srazil v noci na silnici před Žďárem nad Sázavou divočáka. Auto, které se chystal prodat, musel odepsat.
Chmurnou náladu mu nevylepšily ani jeho svěřenkyně, které hned v úvodním vytrvalostním závodě výsledkově propadly. Nejlepší z kvarteta Barbora Tomešová s pěti trestnými minutami obsadila 53. místo. Veroniku Vítkovou srazilo sedm střeleckých chyb až na 68. místo.
„Hůř jsem asi ještě nikdy nestřílela. Dělala jsem naprosto zbytečné chyby. Větrem to určitě nebylo, tolik zase nefoukalo,“ řekla novinářům po závodě Vítkové. Za ní skončila o dalších sedm míst zpět Lea Johanidesová. Nejhůře dopadla Gabriela Soukalová, která skončila až na 83. místě.
Trenér Šikola po těchto výsledcích neskrýval velké zklamání. „Takový propad před domácími diváky jsem neočekával. Holky si musí sáhnout do svědomí. Každá si tím musí projít sama. Nějaké slzy určitě padly a ještě padnou,“ poznamenal Šikola. Historicky první vítězství ve Vysočina Aréně si odnesla Finka Kaisa Mäkäräinenová.
O tom jak výsledkově dopadli čeští biatlonisté v dalších závodech v Novém Městě a jak hodnotil premiéru Světového poháru na Vysočině tehdejší šéf IBU Anders Besseberg v příštím pokračování.
Jiří Pošvář
Foto: Petr Slavík
