Seriál: Od myšlenky vybudování biatlonového areálu až ke Světovému poháru 2018
Před prosincovým Světovým pohárem v biatlonu jsme pro vás připravili seriál, který mapuje cestu od myšlenky vybudovat v lyžařském království na Vysočině biatlonový areál světových parametrů až po nadcházející závod Světového poháru, který je na programu od 20. do 23. prosince. Elita nejlepších biatlonistů zamíří do Nového Města na Moravě popáté. Kromě mistrovství světa 2013 se na Vysočině uskutečnily dosud tři závody Světového poháru v lednu 2012, v únoru 2015 a v prosinci 2016.
1. kapitola
Myšlenka na vybudování biatlonové Vysočina Arény se zrodila před patnácti lety
Lyžařský stadion u hotelu Ski byl až do roku 2002 domovským stánkem běžců na lyžích. Více než dvacet let ke Světovému poháru v běhu na lyžích přijížděli v nepravidelných intervalech hvězdy úzkých prkének. Poprvé byla Vysočina dějištěm zkušebního nultého ročníku Světového poháru v roce 1981 v závodě žen na 20 kilometrů.
Běh na lyžích byl v novoměstských poměrech divácky nesmírně atraktivní, neboť do bojů s nejlepšími promlouvali vždy i čeští reprezentanti. Ve Vysočina Aréně se do roku 2016 uskutečnilo dvacet Světových pohárů v běhu na lyžích.
Odvážný plán na rozšíření lyžařského království také o biatlon se začal rodit před patnácti lety. S příchodem současného šéfa biatlonového svazu Jiřího Hamzy, kterého oslovil s žádostí o marketinkovou pomoc tehdejší šéf novoměstské lyžování Petr Honzl, neboť lyžařský klub zápolil s nedostatkem financí. Po delších jednáních oba našli společnou řeč. Bez tohoto kroku by český biatlon rozhodně nebyl tam, kde se nyní nachází.
K biatlonu měl Hamza blízko. Spíše k letnímu, v němž získal v mládežnických kategoriích i mistrovský titul. Po příchodu do Nového Města už v hlavě nosil smělý projekt na vybudování biatlonového areálu.
V polovině ledna 2004 na tiskové konferenci v Praze zazněl odvážný plán, že by ve stejném roce mohly na Vysočině vyhrát závody Světového poháru dvě Kateřiny. Tehdejší běžecká hvězda Neumannová a biatlonová mistryně světa Holubcová. Což bylo samozřejmě myšleno s velkou nadsázkou.
Ovšem už v létě 2003 se uskutečnila na Vysočině inspekční prohlídka. Při ní tehdejší ředitel biatlonové federace IBU Janez Vodičar ze Slovinska myšlenku podpořil a také hned načrtl potřebnou změnu areálu. Třicet střeleckých stavů navrhl v prostoru bývalých tenisových kurtů, kde také dnes střelnice stojí.
Myšlenka propojení dvou sportů běhu na lyžích a biatlonu se líbila i tehdejšímu šéfovi českých biatlonistů Václavu Fiřtíkovi. Byl ale skeptický, neboť považoval za nesmírně obtížné se dostat do termínového kalendáře Světového poháru.
Bylo potřeba rychle jednat, shánět peníze a stavět. Do 1. května se musela podat žádost o pořádání mistrovství světa v roce 2008. O to požádal pouze švédský Östersund a uvažovali o ní i Slováci. Biatlonový kalendář závodů byl plný. Evropský pohár, který byl zkouškou před Světovým pohárem, by mohl zavítat na Vysočiny nejdříve v roce 2006.
Což znamenalo postavit biatlonovou střelnici za deset měsíců, aby nebyla narušena kontinuita Světových pohárů v běhu na lyžích. „Jednalo se o šibeniční termíny. Museli jsme se rozhodnout, zda se vydáme touto cestou a spojíme biatlon s během,“ tvrdil tehdy Hamza. Což se také stalo. Ale původně plánovaný termínový kalendář měl oproti předpokladům zpoždění.
Pokračování příště
Autor článku: Jiří Pošvář
Foto: Petr Slavík
