Na Mistrovství Evropy 2008 na Vysočině zářili Šlesingr, Vítková či Šipulin
Před prosincovým Světovým pohárem v biatlonu jsme pro vás připravili seriál, který mapuje cestu od myšlenky vybudovat v lyžařském království na Vysočině biatlonový areál světových parametrů až po nadcházející závod Světového poháru, který je na programu od 20. do 23. prosince. Elita nejlepších biatlonistů zamíří do Nového Města na Moravě popáté. Kromě mistrovství světa 2013 se na Vysočině uskutečnily dosud tři závody Světového poháru v lednu 2012, v únoru 2015 a v prosinci 2016.
3. kapitola
Po zdařilém Evropském poháru 2007 čekala na novoměstské pořadatele o rok později mnohem důležitější prověrka kvalit a schopností. Tou bylo na konci února 2008 mistrovství Evropy. Uskutečnilo se hned po světovém šampionátu ve švédském Östersundu. Termín na konci zimy bývá na Vysočině často problematický. Na začátku února 2008 přišlo oteplení a s tím i sněhové otazníky. Pořadatelé už tři týdny před začátkem soutěží naváželi každý den na trať zhruba třicet kubíků sněhu z okolních zimních stadionů v Havlíčkově Brodě a Žďáru nad Sázavou. Výhodou bylo, že tratě po Tour de Ski byly stále až v nečekaně dobrém stavu.
„Do krize bychom se neměli dostat. Ale déšť a teplé počasí nám komplikují situaci. Počítáme s tím, že třicet nákladních aut sněhu dovezeme ze sněhových závějí na Vysočině. A má mrznout, takže snad ještě vyrobíme i technický sníh,“ řekl novinářům 7. února na tiskové konferenci Jiří Hamza, který počítal i s krizovou variantou. Tou bylo dovezení sněhu z Jeseníků.
„Chceme se dobře prezentovat před naší kandidaturou na mistrovství světa. Všechno musí klapnout. Biatlon znamená oproti klasickému běhu na lyžích pro Nové Město úplně odlišné specifikum závodů,“ dodal Hamza.
Evropský šampionát 2008 znamenal nejpočetněji obsazenou akci v historii českého biatlonu. Na startu se představilo 215 mužů a juniorů a 165 žen a juniorek. Ředitel závodů Vlastimil Jakeš musel kvůli těmto počtům sáhnout ke zkrácení startovních časů na pouhých dvacet sekund.
Radost českým příznivcům biatlonu udělal hned v úvodním vytrvalostním závodě Michal Šlesingr, který skončil druhý se ztrátou 12 sekund na vítězného Poláka Tomasze Sikoru. V teplém počasí se běželo na rozbředlém sněhu. „Mám raději tvrdší trať. Hrabání se v břečce mi tolik nejde. Kopce na novoměstské trati byly nepříjemné. Hlavně mě ale mrzí chyba v poslední střelecké položce,“ uvedl v cíli Šlesingr, který o den později přidal do své medailové sbírky i bronzovou medaili ve sprintu.
V cíli si Šlesingr posteskl, že po předcházejícím náročném programu na mistrovství světa už hodně zapracovala únava. Přesto se ještě další den vzchopil a po výborném běžeckém výkonu ve stíhacím závodě s pěti střeleckými chybami skončil čtvrtý.
Výsledkově se ke Šlesingrovi nečekaně přidala Zuzana Tryznová, která byla ve sprintu druhá. Na vítěznou Ukrajinku Oksanu Jakovlevovou měla ztrátu jen 3,4 sekundy. Ještě půldruhého kilometru před cílem Tryznová vedla s náskokem šesti sekund. Síly na udržení náskoku už neměla.
Ve sprintu juniorek na sebe výrazně upozornila Veronika Vítková, která vybojovala třetí místo. Měla nejrychlejší běžecký čas. O lepší výsledek se připravila dvěma chybami na střelnici. Ve stíhačce si další den Vítková ještě o jedno místo polepšila a vybojovala stříbrnou medaili.
Českou medailovou sbírku ještě v závěrečný den rozšířila o bronz štafeta ve složení Michal Šlesingr, Tomáš Holubec, Ondřej Moravec a Zdeněk Vítek. Tři Veroniky ve složení Zvařičová, Hořejší a Vítková skončily ve štafetovém závodě druhé.
Mezi juniory prokázal své mimořádné kvality tehdy dvacetiletý Anton Šipulin, který nenašel přemožitele. Vyhrál tři individuální závody a byl i členem vítězné ruské štafety.
Mistrovství Evropy skončilo také pořadatelským úspěchem. „Myslím si, že právě dokonale zvládnutá akce by nám mohla pomoci v naší snaze uspět v kandidatuře o pořádání mistrovství světa pomoci 2012 nebo 2013,“ zhodnotil šampionát manažer Jiří Hamza.
Pokračování příště
Autor článku: Jiří Pošvář
Foto: Petr Slavík
